Srncová Ema

Ema Srncová, malířka narodila se v srpnu 1942. Do Prahy se s rodiči přestěhovala ve 12 letech. Dětství strávila v Karlínském divadle, kde její otec hrál v orchestru. Po maturitě na gymnáziu začala jako manekýna. Seznámila se s Jiřím Srncem, který ji pozval na konkurz do Černého divadla, kde setrvala 30let.

V Černém divadle působili mnozí výtvarníci, např. Anderle,nebo Balcar a tak ve svých 18 letech začala objevovat výtvarné umění. S divadlem jezdila po celém světě a ve všech městech navštěvovala galerie- Amerika, Měmecko, Itálie, Španělsko, Francie. Jak sama říká. Žádnou výtvarnou školu neabsolvovala, ale zato školu života ohromnou. Od roku 1980, když skončila v Černém divadle, se začala malováním živit. Maluji, jak nejlépe umím. Snažím se vyprávět úsměvné poetické příběhy a je v nich mnoho z mého života. Na obrázcích se objevují všichni její blízcí, děti, přátelé i zvířata, maluje postřehy z cest, život na podiu divalda i v zákulisí. Jiří Suchý si její malování vysvětluje tím, že chce lidem dělat radost a budit je z netečnosti. Miroslav Horníček v jejím malování vidí v nepřekonatelnou touhu po vznášení. Historik umění prof. František Dvořák zase zjistil, že existují umělci kteří chtějí vylepšovat lidi pomocí magie umění.